|
|
Reprezentace etnických minorit v české televizní tvorbě
Vohralík, Jan ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje reprezentaci etnických minorit v české televizní hrané tvorbě. V teoretické části nejprve vysvětluje základní pojmy spjaté s tímto tématem jako je etnicita a mediální reprezentace, zároveň tento fenomén zasazuje do širšího kontextu a uvádí jeho příklady. V praktické části pak je narativní analýza vybraných titulů s důrazem na postavy spadající do minoritního etnika.
|
|
|
Televizní seriálová tvorba v kontextu současné ČR a seriál Devadesátky jako příklad
Hřebejk, Pavel ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu televizní seriálové tvorby v kontextu současné ČR a bere si seriál Devadesátky jako příklad úspěšného seriálu. Teoretická část obecně popisuje televizní seriálovou tvorbu v ČR a stručně nastiňuje jeho obsahové proměny a faktory určující popularitu seriálu. Dále je v teoretické části stručně popsán vývoj žánru českého kriminálního seriálu od roku 1993 po současnost, přičemž je pozornost věnována především seriálu Devadesátky. Praktická část pak v rámci dotazníkového šetření zkoumá návyky seriálových diváků a za pomoci osobních rozhovorů s odbornicí na zkoumanou problematiku scenáristou seriálu Devadesátky pokouší otestovat vytyčené hypotézy a získat vhled do zkoumané problematiky. Klíčová slova: televizní seriály, Česká republika, Devadesátky, 90. léta, kriminální seriály, návyky seriálových diváků, trendy, Česká televize
|
|
|
Televize jako zdroj ontologického bezpečí v době koronavirové pandemie
Touma, Štěpán ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Pandemie covidu-19 s sebou kromě zdravotních rizik přinesla také narušení běžného způsobu života a všech jeho součástí. Ohrožovala tak pocit ontologického bezpečí, který umožňuje jedinci důvěřovat ve stálost svoji i svého okolí. Tento pocit je nedílnou součástí života v moderní společnosti a je posilován mnoha faktory, mezi které patří i televize a její obsah, například v podobě televizních seriálů. Tato diplomová práce zkoumá způsoby, kterými pravidelní diváci českých seriálů využívali jejich sledování jako zdroj jistoty a bezpečí v době, která byla charakteristická narušením známého a vytvářením nejistoty. V první části práce jsou představena zásadní teoretická východiska, mezi která patří ontologické bezpečí, každodennost, kulturální studia a dílo Rogera Silverstona zaměřené na chápání televize jako zdroje ontologického bezpečí. Druhá část práce představuje metodologii provedeného kvalitativního výzkumu, který tvořily hloubkové rozhovory s pravidelnými diváky českých televizních seriálů. Třetí část práce pak představuje výsledky výzkumu a jejich vyhodnocení. Z výpovědí respondentů vyplynul centrální motiv v podobě jistoty, kterou jim sledování seriálů dlouhodobě poskytuje a jejíž potřeba byla v období pandemie zvýšena. Tato jistota se projevovala různými formami, od začleňování seriálů do...
|
|
|
Zobrazování záporných postav v televizních pořadech pro děti
Švarcová, Alžběta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Předložená práce vychází z úvahy o tom, že jedním z významných nástrojů socializace jsou i masová média. Ta jsou již od útlého věku zdrojem informací o světě, představují modely společensky přijatelného chování a zobrazují ve společnosti platné hodnoty a normy. V návaznosti na dvojznačný charakter socializace, který na jednu stranu umožňuje jedinci začlenit se plnohodnotně do společnosti, na stranu druhou však reprodukuje i stávající nerovnosti, se autorka ptá po tom, jakým způsobem jsou v televizních seriálech pro děti zobrazovány záporné postavy, tedy ty, které běžné normy porušují. V teoretické části práce autorka vychází především ze sociologických úvah o povaze moderní společnosti, charakteru socializace a společenských norem. V kapitolách týkajících se socializačního potenciálu médií čerpá v prvé řadě z teorie vzorů vycházející z obecnější teorie sociálního učení. V empirické části se autorka prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy pokouší popsat, jakým způsobem jsou zobrazovány záporné postavy v televizních seriálech pro děti, a mimo jiné v ní dokazuje, že svět dětských seriálů má přísně dichotomický a vylučující charakter. Jedním z výstupů práce je i typologie záporných postav objevujících se v dětských televizních seriálech.
|
|
|
Zobrazení vybraných silných ženských postav v seriálech a jejich reflexe v reálném světě
Dostálová, Veronika ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem seriálů a jejich silných hrdinek na ženské publikum. Cílem této práce je zjistit, zda vybrané silné hrdinky seriálů ovlivňují pohled na ideál ženy, zda se jim divačky snaží nějakým způsobem přiblížit a zda natočení těchto seriálů otevřelo nějaká společenská témata. Tyto cíle byly zformulovány do tří výzkumných otázek, na které bude závěru odpovězeno. Práce je rozdělen na tři hlavní části - praktickou. Teoretická část má za úkol seznámit čtenáře s teoretickým základem potřebným pro pochopení zkoumané problematiky. Metodologická část představuje výzkum jako takový s výhodami a nevýhodami. Poslední, praktická část, je zaměřená na výzkum a interpretaci získaných dat. Pro výzkum byla vybrána kvalitativní výzkumná technika, konkrétně zakotvená teorie, která je použit pro analýzu a následnou interpretaci dat získaných z rozhovorů.
|
|
|
Současný stav české televizní satiry
Kořanová, Adéla ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Současný stav české televizní satiry si klade za cíl přispět k poznání, jakým způsobem je v současné české televizní produkci pracováno se satirickým žánrem. Na zvoleném vzorku tří pořadů, jež jsou svými autory deklarovány jako satirické: Kosmo, Trpaslík a Nádraží se prostřednictvím kvalitativní analýzy obsahu snaží najít odpovědi na otázky, s jakými tématy daná tvorba pracuje a jaký obraz o konkrétních motivech divákovi předkládá. Teoretická část textu se zabývá definicí satirického žánru, vymezením historického konsenzu vůči vybraným kritickým přístupům a v neposlední řadě také přehledem vývoje satiry na televizních obrazovkách v České republice od roku 1989. Po specifikaci metodologie výzkumu následuje vlastní rozbor dějové a formální složky zmíněných pořadů, jehož úkolem je identifikovat a popsat satirou kritizované jevy tak, jak jsou zobrazovány v jednotlivých dílech. V závěru práce jsou shrnuty teoretické poznatky a výsledky analýzy, jejichž vyhodnocení poslouží jako východisko pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek.
|
|
|
Prvky propagandy v normalizačním seriálu Chlapci a chlapi
Štarman, Ondřej ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá televizní produkcí v období osmdesátých let v tehdejší Československé socialistické republice, konkrétně se zde analyzuje seriál Chlapci a chlapi (1988) režiséra Evžena Sokolovského. V teoretické části se čtenář seznámí s teorií propagandy a jejími typy. Dále je představen pojem diskurz a přístupy k diskurzivní analýze. V závěru teoretické části se práce věnuje dobovým kontextům seriálu, představují se pojmy normalizace a přestavba. Stručně je také popsána teorie výstavby příběhu. Práce si v praktické části klade za cíl odhalit předpokládaná zakomponovaná propagandistická sdělení v seriálu. Za účelem potvrdit politické zadání seriálu (vylepšit obraz armády u československé společnosti) autor tato sdělení hledá. Dalším cílem práce je popsat prostředky, jakými bylo sdělení doručeno. Na analýzu samotného seriálu přímo navazuje rozbor mediálních výstupů v dobovém tisku, konkrétně v Rudém právu a Týdeníku ČST, kde autor hledá příspěvky související se seriálem. Cílem tohoto snažení je nalézt zpětnou formulaci politického zadání, což by opět posloužilo jako důkaz jeho existence. Pro analýzu obsahu seriálu i mediálních výstupů je použita diskurzivní analýza za využití konkrétních přístupů Jamese Paula Geeho a jeho sedmi základních oblastí reality a analýzy ideologie Johna B. Thompsona.
|
|
|
Teaching Aspects of Connected Speech
Benková, Kateřina ; Červinková Poesová, Kristýna (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohuslav (oponent)
Tato práce se zabývá výukou aspektů souvislé řeči. Teoretická část analyzuje aspekty souvislé řeči z fonetického a didaktického hlediska a dále zkoumá vztah mezi výukou aspektů souvislé řeči a rozvojem dekódovacích dovedností. Praktická část představuje výzkum zaměřený na účinky explicitní výuky a procvičování vybraných aspektů souvislé řeči na porozumění autentické mluvě. Výsledky naznačují, že dvanáct 45minutových lekcí založených na autentických televizních seriálech mohlo mít významný pozitivní vliv na rozvoj poslechových dovedností účastnících se studentů. Výsledky rovněž ukazují, že studenti považují trénink za zábavný a užitečný.
|
|
|
Recenze na československé televizní seriály v týdeníku Tvorba v období normalizačních 70. a 80. let
Hliňáková, Kristýna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce se primárně zabývá recenzemi na československé televizní seriály v týdeníku Tvorba, ústředním tiskovém orgánu KSČ, v časově vymezeném období 70. a 80. let. Sekundárně se věnuje jiným relevantním dobovým materiálům vztaženým k seriálové problematice obecně. Doplňkově práce přihlíží také k formálním aspektům zkoumaných recenzí (jazyková specifika, podoba, rozsah a vývoj rubriky pro televizní recenze apod.). Práce je rozdělena na dvě základní části: teoretickou a analytickou. Teoretická část přináší výklad o kulturně-politickém týdeníku Tvorba, nastiňuje společensko-historický kontext tzv. normalizace a v neposlední řadě podává výklad o fenoménu televizního seriálu u nás. Část analytická pracuje přímo s dohledanými recenzemi a jinými relevantními materiály z Tvorby. Cílem této diplomové práce je na základě zcela konkrétních recenzí a dobových článků přiblížit představy kulturních redaktorů a recenzentů Tvorby o žádoucí podobě, uměleckém zpracování a poslání televizních seriálů jakožto specifického žánru televizní tvorby a zároveň přinést přehled o tom, jaké aspekty byly na recenzovaných seriálech hodnoceny kladně, jaké záporně, co bylo opakovaně oceňováno, co naopak kritizováno atd.
|
|
|
Zobrazování záporných postav v televizních pořadech pro děti
Švarcová, Alžběta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Předložená práce vychází z úvahy o tom, že jedním z významných nástrojů socializace jsou i masová média. Ta jsou již od útlého věku zdrojem informací o světě, představují modely společensky přijatelného chování a zobrazují ve společnosti platné hodnoty a normy. V návaznosti na dvojznačný charakter socializace, který na jednu stranu umožňuje jedinci začlenit se plnohodnotně do společnosti, na stranu druhou však reprodukuje i stávající nerovnosti, se autorka ptá po tom, jakým způsobem jsou v televizních seriálech pro děti zobrazovány záporné postavy, tedy ty, které běžné normy porušují. V teoretické části práce autorka vychází především ze sociologických úvah o povaze moderní společnosti, charakteru socializace a společenských norem. V kapitolách týkajících se socializačního potenciálu médií čerpá v prvé řadě z teorie vzorů vycházející z obecnější teorie sociálního učení. V empirické části se autorka prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy pokouší popsat, jakým způsobem jsou zobrazovány záporné postavy v televizních seriálech pro děti, a mimo jiné v ní dokazuje, že svět dětských seriálů má přísně dichotomický a vylučující charakter. Jedním z výstupů práce je i typologie záporných postav objevujících se v dětských televizních seriálech.
|
host ::
RSS.